Vprůbéhu roku 2002 průběžně narůstalo napětí mezi USA a Irákem. Důvodem byla především neochota Saddáma Husajna povolit Činnost zbrojních inspektorů v Iráku a zároveň pocit ohroženi ze strany USA. Je třeba říci, 2e vojenský potenciál Iráku od války v Perském zálivu příliš nevzrostl, ovšem na druhé straně jej nelze označit za zanedbatelný, zvláště z hlediska regionu. Z politického hlediska je rovněž nezanedbatelné poměrné pevné postaveni prezidenta Saddáma Husajna v rámci země. Důvodem je především fakt, že spojenecké armády nedošly na závěr války v Perském zálivu do Bagdádu a Saddáma Husajna nesesadily. Je uváděna i řada dalších důvodů, od nechuti USA vměšovat se do vnitřního vývoje v Iráku přes odpor arabských spojenců v koalici až po fakt, že za bezskrupolózního vojenského vládce není plnohodnotná náhrada, která by zabezpečila stabilitu v zemi. Opozice tvořená kurdskými separatisty, proiránskými šíity a politickými protivníky Saddáma Husajna a jeho strany Baas je slabá a roztříštěná, přestože USA do ni každoročně investuji kolem 97 milionů dolarů. Pro Turecko je nemyslitelná podpora Kurdů směřujíc! ke vzniku jejich samostatného státu, pro Saúdskou Arábii podpora šíitů, kteří by posílili Irán, a pro většinu muslimského obyvatelstva vláda politických disidentů prosazujících zájmy USA. Ekonomické sankce sužující vlce irácké občany než Husajnovy věrné vytvářejí především protiamerické nálady, takže z politického hlediska jsou kontraproduktivní.
Download from (depositfiles.com) or (filesonic.com)
