Pro výběr lozenge mám hned několik důvodů. Jednak modely letadel z období 1. sv. války jsou stále v oblibě (třeba takový Fokker D.VII je pro lozenge typický). A v neposlední radě i proto, že pokud nanesete lozenge správně, nebudete mít s ostatními rozměrnými obtisky problém. Lozenge je taková obtisková maturita. Ale ještě si dovolím o lozenge malou vsuvku, která je pro jeho nanesení docela důležitá. Lozenge není označení pro typ kamufláže. Jde o označení potištěného plátna v pěti nebo čtyřbarevném provedení; které je tištěné v tmavších barvách pro vrchní části a světlejších pro spodní části letadel. Tvary polí jsou přesně doložené, o barvách se, jak jinak, stále spekuluje, ale lze říci, že v poslední době jsou ve stavebnicích stále přesnější. Pokud se ve výrobě německých letadel z 1. sv. války nevyznáte, vyptejte se kolegů, kteří se o tuto problematiku zajímají, protože lozenge vyrábělo několik závodů a jednotlivé letecké továrny je neaplikovaly stejným způsobem. Základním vodítkem pro vás bude buď návod výrobce (pokud máte důvod mu důvěřovat -osobně věřím pouze těm od Eduardu), nebo studium fotografií. Obecně o lozenge platí, že vnější strany byly tmavší a rub viditelný v kokpitu světlejší. Nesmíte však zapomenout na šisování potahu letadel. Tak tolik k poznámce a můžeme lozenge začít nanášet. Ideální je, když výrobce dodává potah lozenge dělený podle skutečných pásů a vy jej na model nanášíte v pruzích tak, jak tomu bylo i ve skutečnosti. Je to nejen pohodlnější, ale i mnohem přesnější vzhledem ke skutečné předloze.Také se lépe opravují chyby a případné nepřesnosti v obtiscích.
Download from (depositfiles.com) or (filesonic.com)
